česky english

Motivace a historie výzkumu

Rok 1995: pozorování neznámého úkazu

Na tomto jevu bylo patrno, že existuje přímá spojitost mezi gravitací a elektromagnetismem. Současná teorie něco takového nepřipouští. Bylo zahájeno občasné bádání a hledání teoretických možností, jak tento jev vysvětlit.

1999-2000: vznikl zásadní nápad

Vznik představy, jak vysvětlit gravitační jevy a vznik hmoty. Tato představa byla nazvána Deficitní teorie prostoru. Z pohledu současných kategorizací se jedná o unitární teorii (matematicky neuzavřenou a s velkým prostorem pro možná řešení) na konzervativních základech s využitím jednoduchého fundamentálního principu. Je povolen maximálně čtyřrozměrný prostor, který je průkazný. Základem teorie je Einsteinův geometrický pohled na prostor.

2007: iniciace aplikovaného výzkumného projektu

Teoretické představy se rozvinuly natolik, že se naskytla možnost ověřit jejich správnost reálným vysokokapacitním modelem tzv. ERB kondenzátorem.

21. října 2008: založení společnosti SUPRATECH

Nově vzniklá společnost přebírá projekt a zahájí poloprofesionální výzkumnou činnost. .

2012: zahájen základní výzkum

Předmětem výzkumu bylo Ověřování Maxwellových rovnic. Zaměřili jsme se na tyto hlavní, z našeho pohledu, fyzikálně neopodstatněné vývody a predikce:
1. Přimočarý pohyb elektricky neutrálního vodiče v tzv. homogenním mag. poli údajně indukuje na koncích vodiče napětí. Za hlavní důkaz pro současnou elektrodynamiku je brán tzv. Faradayův generátor.
2. Interakce tzv. homogenního magnetického pole s elektrony v elektricky neutrálním vodiči pohybujícím se v tomto poli je z hlediska elektrodynamiky údajně ekvivalentní s interakcí se samostatně pohybujícími elektrony. Za hlavní důkaz pro současnou elektrodynamiku je brán tzv. Faradayův motor.
3. Fakticky matematický zákon je v Maxwellových rovnicích považován za zákon obecně fyzikální - tj. že průřezová (geometrická) změna indukčního toku v tzv. homogenním magnetickém poli je údajně fyzikálním důvodem indukce elektromotorického napětí (Faradayův zákon) a představuje tak údajně zobecnění, které slučuje širokou třídu jevů do jednoho principu.

Tyto vývody a predikce jsou, bez použití Faradayova motor-generátoru, jen těžce experimentálně ověřitelné. Za jednoduchý důkaz platnosti je v současnosti považována právě funkčnost tohoto homopolárního generátoru resp. (inverzně) motoru. V praktické elektrodynamice není možné bez použití desítek různých koeficientů spolehlivě předpovědět experimentální hodnoty. Pochybnosti v předchozích odstavcích nás tedy vedly ke konstrukci bezkartáčového Faradayova motor-generátoru (nazvali jsme ho Ryzí stejnosměrný motor-generátor), který měl potvrdit správnost dosavadních teoretických předpokladů ekvivalentním způsobem. To se nepodařilo a nastal problém, co s tím ?

Hlavním motivem výzkumu byla domněnka, že matematická logika aplikovaná na fyzikální realitu může vést k nereálným fundamentálním zkreslením a že minimálně jedna z Maxwellových rovnic (vznikaly okolo roku 1865 a dodnes se přednáší na základních kurzech fyzikálních oborů) může být jen zjednodušenou a nepřesnou interpretací skutečnosti.

Aktuality

5  4  3  2  1 


Očekáváme publikování výsledku experimentu přímé změny toku homogenizovaného magnetického pole:
Smyslem tohoto experimentu je ukázat i největším skeptikům, že změna magnetického toku je slabá podmínka ke vzniku elektromagnetické indukce. Výsledek experimentu bude obdobně zveřejněn jako již reportovaný článek z hlediska vzniku Lorentzovy síly. Technická realizace není snadná protože se nespokojíme se zanedbáváním nehomogenity magnetického pole.

Proč tyto experimenty nebyly provedeny dříve ? Doposud existuje značná propast mezi akademickými představami a jejich experimentální realizací. Naše společnost usiluje tuto propast přemosťovat netradičním fyzikálně technickým zaměřením. Od vzniku Maxwellova pohledu na elektrodynamiku již uplynul dlohý čas během něhož došlo k mnoha objevům, které mohou přispěk k revizi tohoto pohledu.

Souběžně s výše avizovaným experimentem probíhají měření pohybu vodiče v nehomogenním magnetickém poli a jsou zkoumány závislosti pohybu vodiče v měnícím se magnetickém poli na velikosti indukovaného napětí. Bude tak učiněn další krok k vytvoření předpovědní metody na bázi upravených (zúžených) Maxwellových rovnic. O zveřejnění těchto měření zatím neuvažujeme.

V blízké budoucnosti budeme usilovat o systematickou medializaci našich experimentů. Byli bychom rádi, kdyby se zapojili další přispěvatelé na, z našeho pohledu, vratné motivační konto. Bližší informace najdete zde. Fakt, že se patentové úřady na celém světě dopouštějí rozhodovacích omylů, by mohl vést k iniciaci přehodnocování oficiální teoretické platformy. Současně s tím by se mohla aktivovat další pracoviště, která by byla schopna vést výzkum elektrodynamiky a provádět ekvivalentní experimenty. V roce 2017 jsme prostřednictvím datové schránky nabídli panu děkanovi ČVUT Praha, aby si kdokoliv ze zaměstnanců fakulty elektrotechnické vyzvedl odměnu motivačního konta. Tato výzva zůstala bez jakékoliv odezvy. Přitom stačilo předvést funkční model některého patentovaného ryzího motoru/generátoru (k zapůjčení nebo zakoupení byla uvedena čísla patentů s odkazy na autory). Aktuální zůstatek tohoto konta je zde. K této částce je k dispozici dalších 200 tis. CZK na režijní náklady. Originál textu výzvy je k nahlédnutí na tomto linku.




Úvahy o matematické a fyzikální logice:
Matematické obory využívané ve fyzice (např. matematická analýza, algebra) jsou uzavřené logické systémy postavené na axiomech a definicích vycházejících z Euklidovy představy o prostoru. Axiomy a definice jsou prvky, které se nedokazují.
Fyzikální logika je pro nás opakem matematické. Je tedy otevřená a není založena na axiomech a definicích. Pokud je něco ve fyzice pro jednoduchost bráno jako zákon (axiom), tak musí být tento zákon neustále dokazován a konfrontován s jeho experimentální a praktickou realitou. To stejné platí i pro fyzikální definice, které vycházejí z aktuálních představ a potřeb praktické fyziky. Tento přístup umožňuje vnímat fyzikální realitu dynamicky a tím toto vnímání stále aktualizovat novými poznatky. Důsledek tohoto našeho vnímání fyziky je názor, že například matematická analýza může, v rámci svých možností nebo v rámci, kdy je její užití ještě efektivní, sloužit jako nástroj inspirace a přibližného popisu fyzikálních dějů. Nikoliv jako nástroj základní stavby.