česky english

Motivace a historie výzkumu

Rok 1995: pozorování neznámého úkazu

Na tomto jevu bylo patrno, že existuje přímá spojitost mezi gravitací a elektromagnetismem. Současná teorie něco takového nepřipouští. Bylo zahájeno občasné bádání a hledání teoretických možností, jak tento jev vysvětlit.

1999-2000: vznikl zásadní nápad

Vznik představy, jak vysvětlit gravitační jevy a vznik hmoty. Tato představa byla nazvána Deficitní teorie prostoru. Z pohledu současných kategorizací se jedná o unitární teorii (matematicky neuzavřenou a s velkým prostorem pro možná řešení) na konzervativních základech s využitím jednoduchého fundamentálního principu. Je povolen maximálně čtyřrozměrný prostor, který je průkazný. Základem teorie je Einsteinův geometrický pohled na prostor.

2007: iniciace aplikovaného výzkumného projektu

Teoretické představy se rozvinuly natolik, že se naskytla možnost ověřit jejich správnost reálným vysokokapacitním modelem tzv. ERB kondenzátorem.

21. října 2008: založení společnosti SUPRATECH

Nově vzniklá společnost přebírá projekt a zahájí poloprofesionální výzkumnou činnost. .

2012: zahájen základní výzkum

Předmětem výzkumu bylo Ověřování Maxwellových rovnic. Zaměřili jsme se na tyto hlavní, z našeho pohledu, fyzikálně neopodstatněné vývody a predikce:
1. Přimočarý pohyb elektricky neutrálního vodiče v tzv. homogenním mag. poli údajně indukuje na koncích vodiče napětí. Za hlavní důkaz pro současnou elektrodynamiku je brán tzv. Faradayův generátor.
2. Interakce tzv. homogenního magnetického pole s elektrony v elektricky neutrálním vodiči pohybujícím se v tomto poli je z hlediska elektrodynamiky údajně ekvivalentní s interakcí se samostatně pohybujícími elektrony. Za hlavní důkaz pro současnou elektrodynamiku je brán tzv. Faradayův motor.
3. Fakticky matematický zákon je v Maxwellových rovnicích považován za zákon obecně fyzikální - tj. že průřezová (geometrická) změna indukčního toku v tzv. homogenním magnetickém poli je údajně fyzikálním důvodem indukce elektromotorického napětí (Faradayův zákon) a představuje tak údajně zobecnění, které slučuje širokou třídu jevů do jednoho principu.

Tyto vývody a predikce jsou, bez použití Faradayova motor-generátoru, jen těžce experimentálně ověřitelné. Za jednoduchý důkaz platnosti je v současnosti považována právě funkčnost tohoto homopolárního generátoru resp. (inverzně) motoru. V praktické elektrodynamice není možné bez použití desítek různých koeficientů spolehlivě předpovědět experimentální hodnoty. Pochybnosti v předchozích odstavcích nás tedy vedly ke konstrukci bezkartáčového Faradayova motor-generátoru (nazvali jsme ho Ryzí stejnosměrný motor-generátor), který měl potvrdit správnost dosavadních teoretických předpokladů ekvivalentním způsobem. To se nepodařilo a nastal problém, co s tím ?

Hlavním motivem výzkumu byla domněnka, že matematická logika aplikovaná na fyzikální realitu může vést k nereálným fundamentálním zkreslením a že minimálně jedna z Maxwellových rovnic (vznikaly okolo roku 1865 a dodnes se přednáší na základních kurzech fyzikálních oborů) může být jen zjednodušenou a nepřesnou interpretací skutečnosti.

Aktuality

5  4  3  2  1 


Jaký je praktický význam našeho objevu fyzikální chyby Maxwellových rovnic ? Můžeme ho aktuálně prezentovat na nezdařeném vynesení družic pro Navigační systém Galileo:
Pokud by byly družice vybaveny pohonnou jednotkou vužívající nový objev přímé přeměny elektrické energie na pohybový impuls (naše lineární jednoimpulsní experimentální prototypy pohonných jednotek dosahují účinnosti okolo 0,02% při příkonu cca 30W), tak by se mise dala elegantně zachránit. Víme, že na družicích je omezené množství paliva, které nestačí na korekci dráhy z elipsy na stacionární kruhovou. Pohonná jednotka využívající tento nový fyzikální jev by problém zvládla za několik týdnů možná měsíců, protože umí přeměnit elektrickou energii v pohybový impuls. Přitom na oběžné dráze se dá vyrobit prakticky libovolné množství elektrické energie přeměnou solární energie.

Průběžně a v rámci možností se budeme snažit zaujat fyzikální akademickou komunitu, aby se zabývala otázkou doložitelné fyzikální chyby v Maxwellových rovnicích. České akademické fyzikální instituci jsme v průběhu roku 2013 učinili nabídku a pozvání ke zhlédnutí nového fyzikálního jevu - zůstala s odezvou zpochybnění od "zeleného stolu" a s bezmeznou vírou v teoretické, učebnícové status quo.

Maxwellova teoretická mise je zastaralá, neboť v určitých mezních situacích technologických řešení nekoresponduje s realitou. (Přitom jeji modernizaci nevidíme v relativistických korekcích, ale v odstranění její podstatné fyzikální chyby.) V dalším článku, který zveřejníme, bude dokladována (experimentálním průvodcem) chybná část teoretické platformy. Zveřejníme několik odkazů přihlášek vynálezů, které získaly status ochrany a měly by být teoreticky v souladu se záměrem vynálezu, ale reálně jsou nefunkční. Tyto patenty, po zjištěné nefunkčnosti, mohou sloužit už jen jako průmyslový a obchodní marketink. Pokud vlastník nevyrobí reálný model nemusí se ani dozvědět, že jeho patent nemá žádné průmyslové využití. Víme například o menším subjektu, kterému byl udělen status republikového patentu (na evropský čeká – možná ho již získal) za jeho řešení elektrického stroje, ale v reálu, zřejmě po zjištění průmyslové nevyužitelnosti, začal aplikovat, na své řešení pohonné jednotky, prvek z cizího funkčního patentu.
Patentový úřad se tak stává jakýmsi protektorem současných vědeckých doktrín a jeho práce je spíše jen "de jure" místo aby byla "de facto" i "de jure".