česky english

Motivace a historie výzkumu

Rok 1995: pozorování neznámého úkazu

Na tomto jevu bylo patrno, že existuje přímá spojitost mezi gravitací a elektromagnetismem. Současná teorie něco takového nepřipouští. Bylo zahájeno občasné bádání a hledání teoretických možností, jak tento jev vysvětlit.

1999-2000: vznikl zásadní nápad

Vznik představy, jak vysvětlit gravitační jevy a vznik hmoty. Tato představa byla nazvána Deficitní teorie prostoru. Z pohledu současných kategorizací se jedná o unitární teorii (matematicky neuzavřenou a s velkým prostorem pro možná řešení) na konzervativních základech s využitím jednoduchého fundamentálního principu. Je povolen maximálně čtyřrozměrný prostor, který je průkazný. Základem teorie je Einsteinův geometrický pohled na prostor.

2007: iniciace aplikovaného výzkumného projektu

Teoretické představy se rozvinuly natolik, že se naskytla možnost ověřit jejich správnost reálným vysokokapacitním modelem tzv. ERB kondenzátorem.

21. října 2008: založení společnosti SUPRATECH

Nově vzniklá společnost přebírá projekt a zahájí poloprofesionální výzkumnou činnost. .

2012: zahájen základní výzkum

Předmětem výzkumu bylo Ověřování Maxwellových rovnic. Zaměřili jsme se na tyto hlavní, z našeho pohledu, fyzikálně neopodstatněné vývody a predikce:
1. Přimočarý pohyb elektricky neutrálního vodiče v tzv. homogenním mag. poli údajně indukuje na koncích vodiče napětí. Za hlavní důkaz pro současnou elektrodynamiku je brán tzv. Faradayův generátor.
2. Interakce tzv. homogenního magnetického pole s elektrony v elektricky neutrálním vodiči pohybujícím se v tomto poli je z hlediska elektrodynamiky údajně ekvivalentní s interakcí se samostatně pohybujícími elektrony. Za hlavní důkaz pro současnou elektrodynamiku je brán tzv. Faradayův motor.
3. Fakticky matematický zákon je v Maxwellových rovnicích považován za zákon obecně fyzikální - tj. že průřezová (geometrická) změna indukčního toku v tzv. homogenním magnetickém poli je údajně fyzikálním důvodem indukce elektromotorického napětí (Faradayův zákon) a představuje tak údajně zobecnění, které slučuje širokou třídu jevů do jednoho principu.

Tyto vývody a predikce jsou, bez použití Faradayova motor-generátoru, jen těžce experimentálně ověřitelné. Za jednoduchý důkaz platnosti je v současnosti považována právě funkčnost tohoto homopolárního generátoru resp. (inverzně) motoru. V praktické elektrodynamice není možné bez použití desítek různých koeficientů spolehlivě předpovědět experimentální hodnoty. Pochybnosti v předchozích odstavcích nás tedy vedly ke konstrukci bezkartáčového Faradayova motor-generátoru (nazvali jsme ho Ryzí stejnosměrný motor-generátor), který měl potvrdit správnost dosavadních teoretických předpokladů ekvivalentním způsobem. To se nepodařilo a nastal problém, co s tím ?

Hlavním motivem výzkumu byla domněnka, že matematická logika aplikovaná na fyzikální realitu může vést k nereálným fundamentálním zkreslením a že minimálně jedna z Maxwellových rovnic (vznikaly okolo roku 1865 a dodnes se přednáší na základních kurzech fyzikálních oborů) může být jen zjednodušenou a nepřesnou interpretací skutečnosti.

Aktuality

5  4  3  2  1 


Očekáváme publikování experimentální a matematické ukázky, jak dokáže definovaná konstanta učinit věrohodnými falešné teoretické závěry elektrodynamiky a opřít je o relativně velkou množinu experimentálních dat. Bude publikována analýza, proč Sir James Clerk Maxwell udělal fyzikální chybu, když se snažil vytvořit jednoduchý, obecně platný matematický popis elektrodynamiky. V článku bude mj. odhalen "fyzikální šotek" ve Faradayově generátoru, který vytváří falešný dojem, že Lorentzova síla je produktem pohybu vodiče v radiálně homogenním poli.

Mnohé se dozvíte v experimentálních přednáškách v nabídce.


Hnacím motivem ověřování Maxwellových rovnic byla pochybnost, že by generovanou elektrickou intenzitu, ve velké, uzavřené, vodivé smyčce, mohla "zajímat" nějaká změna homogenního indukčního toku někde uprostřed plochy, kterou tato smyčka uzavírá. Fyzikálně podivné na tom pro nás bylo to, že pohyb vodiče v tomto homogenním poli představuje ekvivalentní výsledek, a že tato matematická shoda (Stokesova věta) představuje obecný fyzikální zákon.
Více v sekci "Motivace" pátý odstavec..


Na akademických přednáškách základního kurzu fyziky se dozvíte, že ve vodiči, který se rovnoměrně pohybuje v homogenním magnetickém poli, se indukuje DC napětí (za důkaz je považován Faradayův generátor).
To by ovšem znamenalo, že by takovýto vodič mohl vykonávat práci, aniž by se jeho pohyb zpomalil, pokud bychom dokázali toto napětí využít. V Maxwellových rovnicích se s elektricky neutrálním vodičem zachází stejně, jako by byl ze skleněné trubice naplněné elektrony (Biotův-Savartův-Laplaceův zákon). Popis vzniku elektrické intenzity v elektricky neutrálním vodiči je tedy vysvětlován způsobem, jež vychází z popisu pohybu samostatného elektronu bez vnějšího prostředí vodiče.

Naším výzkumem jsme dospěli k závěru, že je zde zdánlivá experimentální shoda jen díky metodice tvorby fyzikálních konstant, která v sobě zahrnuje fyzikální nepřesnosti. Prokázali jsme, že to co platí pro samostatné elektrony, neplatí ekvivalentně i pro elektrony ve vodiči, který maskuje jejich náboj.


Proč nás zajímá, jak interaguje s okolním magnetickým polem proudovodič a nezajímá nás změna indukčního toku ?

Experimentální důkaz, že se akademická představa nezakládá na reálných datech i odpověď na předchozí otázku najdete v "Ukázce" v druhém odstavci..