česky english

Nové objevy v elektrodynamice mohou změnit společnost.

Nové objevy v elektrodynamice povedou zcela jistě k odlivu masivních investic z jaderného výzkumu. Na ten se bude pohlížet z hlediska energetické soběstačnosti výrazně skeptičtěji. Jaderným nadšencům začnou docházet argumenty na obhajování efektivity tohoto nákladného výzkumného směru (Současné argumenty jsou např.: využití jaderné fůze v elektrárnách budoucnosti, využití higgsova bosonu k ovládnutí gravitace, a jistě jsou i další... Co se týče prvního argumentu, bude jednodušší využívat již existující super elektrárnu - Slunce. Druhý uvedený argument je spíše zajímavý než realistický. Je to něco podobného jako bychom pro pochopení vzniku života na planetě Zemi umístili na Měsíci obří kanon a začali s ním Zemi odstřelovat.). Vlády i podniková sféra budou směřovat investice do nových technologií, které budou souviset s vojenským i civilním využitím vysokokapacitních jednotek a elektromagnetického warpu. Následné dopady na ekonomiku budou značné. Zejména energetický sektor bude masově využívat možnost kumulace elektrické energie z alternativních zdrojů (slunce, vítr, příliv, aj.). Spíše by se dalo napsat, že energetický sektor zažije největší přeměnu (možná kryzi) všech dob, neboť dojde k diverzifikaci skladování elektrické energie do relativně malých modulů. Jednotliví drobní spotřebitelé si budou moci skladovat např. sluneční energii. To bude mít za následek postupné snižování významu distribučních soustav.

V kontextu fyzikální histore představovaly nové teorie zobecnění starých teoríí. Naopak staré teorie byly speciálním případem nových teorií. Objev elektromagnetického warpu v elektrodynamice však představuje bezprecedentní situaci. Maxwellovy rovnice budou zůženy na nehomogenní magnetické pole. Tento proces bude zajímavý tím, že nehomogenita pole umožňuje zbavit se euklidovské představy s imanencí magnetického pole v takovém idealizovaném prostoru. Toto zůžení dovolí vnímat prostor jako fyzikální entitu se specifickými geometrickými vlastnostmi způsobené magnetismem. Umožní pracovat s prostorem ve 4D. Zjištění, že mohla být věda udržována v dlouhodobém omylu díky vzniku jakési obecné matematicko akademické tradici a vědecké kultuře nás vede k názoru, že dojde i ke změnám ve školství. Do popředí se dostanou alternativní způsoby vyuky s důrazem na samostatnou tvořivost s minimem memorování. Hlavní důraz bude kladen na schopnost efektivně vyhledávat potřebné informace k vyřešení problému. K popisu fyzikálních jevů se bude dostávat většího podílu informatice a tím potažmo simulačním systémům, které se budou neustále aktualizovat (dnes se něco podobné děje například v meteorologii, kosmologii..). Pravděpodobně dojde ke zkracování akademické výuky, která bude ve finále nahrazována praktickou vyukou s přímým zapojením v kolektivech pracovišť závislých převážně na výsledkových a ekonomických aspektech svého působení.

V poměrně vzdálené budoucnosti, bude představovat rozvoj technologie skladování elektrické energie, o několik řádů výš, nejzásadnější posun v ekonomickém prostředí. Důsledkem bude i jiný pohled na produkci, produktivitu a zaměstnanost. Nebude luxus dávat prioritu udržitelností rozvoje ruku v ruce s účelností a ziskem. Do popředí regulatorních podmínek svobodného podnikání se dostanou převážně environmentálními kritéria. Výše uvedené změny budou mít vliv i na celkový pohled smyslu vzdělávání a víry. V dnešní době díky dlouhodobému a globalizovanému vzdělávání dochází k přehnanému důrazu na zaměstnanost a karieru a tím k nechtěnému potlačování významu rodiny. Dojde k zásadním změnám ve filozofii života. Oblast víry nebude striktně kategorizována do jednotlivých náboženských směrů. Bude docházet k postupnému spojování a sjednocování do metasystémů víry jako takové, které se budou vyznačovat individuálním pohledem na víru samotnou.

Na první pohled by se zdálo, že předchozí tři odstavce jsou příliš futuristické a nesouvisí s elektrodynamikou. Je třeba si však uvědomit, že změny v získávání, skladování a přeměny energie jsou zásadní pro budoucí model společnosti. Stačí si vzpomenout na objevitelskou historii.

Aktuality

5  4  3  2  1 


Vlastnosti mikrosvěta se v makrosvětě projevují mnohem více, než jsme si dosud mysleli.
Neztrácejí se, jen mění formy, které čekají na odhalení. I toto je důvod, proč jsme se rozhodli přípravy avizovaného reportu přímého důkazu, že změna magnetického toku je slabá podmínka ke vzniku elektromagnetické indukce, zařadit až do monografie. Dalším důvodem je též velký objem dat a dokazování mimo rozsah stručného reportu. Tomu, kdo by měl zájem takový report realizovat, zapůjčíme zdarma jedinečný stolní tester homogenizovaného magnetického pole. Místo tohoto reportu publikujeme aktualizovanou verzi stávajícího reportu (s názvem: "Maxwellovy rovnice popisují jen specialní fyzikální případ, který je považován za obecně platný."), ve kterém jsou objasněny fyzikální příčiny nemožnosti vzniku indukce v homogenním nebo homogenizovaném magnetickém poli. V aktualizovaném reportu je matematický aparát ještě více přizpůsoben Maxwellovým rovnicím a bude zřejmé, proč tak dlouhodobě odolávají revizi, kterou avizuje kvantová fyzika:
Dozvíte se že, obecně vzato, je to způsobeno tím, že většina konstrukčních řešení na vyvolání indukce nebo opačného jevu se fyzikálně nacházejí, díky různým symetriím a technologické proveditelnosti, v oblasti, která neumožňuje odhalení dalších vlastností magnetického pole. Dosavadní, snadno proveditelná technická řešení využívající jenom nehomogenní magnetické pole, nemohou poskytovat úplné informace.
Jinými slovy: nespokojili jsme se s akademickým redukcionismem nebo matematickými indukcemi. Naše metody jsou převážně deduktivní a experimentální. Díky těmto metodám se nám podařílo dosáhnout simulace homogenního magnetického pole a podařilo se odhalit, že současné teoretické závěry elektrodynamiky neplatí obecně. V aktualizovaném reportu dospějeme k závěru, že vlastnosti mikrosvěta se v makrosvětě projevují mnohem více, než jsme si dosud mysleli.

Fakt, že se patentové úřady na celém světě dopouštějí rozhodovacích omylů, by mohl vést k iniciaci přehodnocování oficiální teoretické platformy. Na jaře 2017 jsme prostřednictvím datové schránky nabídli panu děkanovi ČVUT Praha, aby si kdokoliv ze zaměstnanců fakulty elektrotechnické vyzvedl odměnu motivačního konta. Tato výzva zůstala bez jakékoliv odezvy. Přitom stačilo předvést funkční model některého patentovaného ryzího generátoru / ryzího motoru (k zapůjčení nebo zakoupení reálného výrobku byla ve výzvě uvedena čísla patentů a odkazy na autory). Aktuální zůstatek tohoto konta je zde. K této částce je k dispozici dalších 200 tis. CZK na režijní náklady. Originál textu výzvy je k nahlédnutí na tomto linku.
Budeme usilovat o systematickou medializaci našich experimentů. Byli bychom rádi, kdyby se zapojili další přispěvatelé na vratné motivační konto. Dnes již víme s absolutní jistotou, že nikdo nebude schopen předvést žádný, ani patentovaný model PHG / PHM a tedy jediným účelem navyšování tohoto konta je diskreditace současného pohledu na elektrodynamiku a tím potažmo i vědeckého konzervatismu. Bližší informace najdete zde.




Úvahy o matematické a fyzikální logice II:
Nádherný příklad propastného rozdílu mezi matematickou a fyzikální logikou jsme získali od mladé doktorandky následujícím výrokem: "Každý bagr ve vašem obýváku má modrou barvu" Je to pravdivý výrok ? 99,99 % populace okamžitě napadne jediná odpověď: Nepravdivý výrok, protože do většiny obývacích pokojů se žádný bagr nevejde. Některým napadne, že je to chyták. Těch, co vědí, proč je to výrok matematicky pravdivý, je minimum. Platí dokonce, že každý výrok nad prázdnou množinou je pravdivý. Můžeme o nějaké množině tvrdit cokoliv jen do doby, dokud nezjistíme, že tato možina je neprázdná. Fyzikální logika je na straně drtivé většiny a dle této logiky by musel každý namítnout, že výrok nemá smysl. Fyzik tedy přemýšlí o věcech, o kterých předpokládá, že patří do nějaké neprázdné zájmové množiny. Matematikové přemýšlejí o čemkoliv bez ohledu, zda má objekt zájmu nějaký reálný základ. Matematikovi záleží na správnosti a úplnosti (soundness and completeness), kdežto fyzik by se o úplnost a uzavřenost vůbec neměl pokoušet. Fyzik se musí pouze přibližovat k reálné pravdě. Jakmile se fyzik začne pokoušet hledat nějakou uzavřenost a úplnost a může se mu to i podařit, tak se vystavuje nebezpečí, že se tato pravda matematicky všeobecně zalíbí. Do této pasti se dostala současná oficiální elektrodynamika. Více jak 150 let zůstala beze změny. Autor základních rovnic elektrodynamiky se stal celebritou. Samotný pokrok se úplně zastavil. Právě kvantová fyzika objevuje ony rozpory mezi klasickou a kvantovou elektrodynamikou. Mnozí akademikové tyto rozpory vysvětlují "oslím můstkem", který se jeví jako pravdivý: V makrosvětě se vše kvantové vytratí. Předchozí věta je výrok nad myšlenkově prázdnou množinou. Nikdo nemá ani zdání, jak vypadá ona množina vytrácejících se faktorů, a přesto se mnozí k takovým redukcionistickým výrokům uchylují. Jenže nic se nevytrácí. Tak jako ve vesmíru astronomové nacházejí relikty, které napovídají o minulosti a struktuře, tak i v elektrodynamice nalézáme, tedy v naší laboratoři, makro formy energetických hladin. Závěrem vyslovíme praktické tvrzení: Výroky nad prázdnou množinou nebo nad množinou, o které nic nevíme, jsou fyzikálně sterilní.