česky english

Nové objevy v elektrodynamice mohou změnit společnost.

Nové objevy v elektrodynamice povedou zcela jistě k odlivu masivních investic z jaderného výzkumu. Na ten se bude pohlížet z hlediska energetické soběstačnosti výrazně skeptičtěji. Jaderným nadšencům začnou docházet argumenty na obhajování efektivity tohoto nákladného výzkumného směru (Současné argumenty jsou např.: využití jaderné fůze v elektrárnách budoucnosti, využití higgsova bosonu k ovládnutí gravitace, a jistě jsou i další... Co se týče prvního argumentu, bude jednodušší využívat již existující super elektrárnu - Slunce. Druhý uvedený argument je spíše zajímavý než realistický. Je to něco podobného jako bychom pro pochopení vzniku života na planetě Zemi umístili na Měsíci obří kanon a začali s ním Zemi odstřelovat.). Vlády i podniková sféra budou směřovat investice do nových technologií, které budou souviset s vojenským i civilním využitím vysokokapacitních jednotek a elektromagnetického warpu. Následné dopady na ekonomiku budou značné. Zejména energetický sektor bude masově využívat možnost kumulace elektrické energie z alternativních zdrojů (slunce, vítr, příliv, aj.). Spíše by se dalo napsat, že energetický sektor zažije největší přeměnu (možná kryzi) všech dob, neboť dojde k diverzifikaci skladování elektrické energie do relativně malých modulů. Jednotliví drobní spotřebitelé si budou moci skladovat např. sluneční energii. To bude mít za následek postupné snižování významu distribučních soustav.

V kontextu fyzikální histore představovaly nové teorie zobecnění starých teoríí. Naopak staré teorie byly speciálním případem nových teorií. Objev elektromagnetického warpu v elektrodynamice však představuje bezprecedentní situaci. Maxwellovy rovnice budou zůženy na nehomogenní magnetické pole. Tento proces bude zajímavý tím, že nehomogenita pole umožňuje zbavit se euklidovské představy s imanencí magnetického pole v takovém idealizovaném prostoru. Toto zůžení dovolí vnímat prostor jako fyzikální entitu se specifickými geometrickými vlastnostmi způsobené magnetismem. Umožní pracovat s prostorem ve 4D. Zjištění, že mohla být věda udržována v dlouhodobém omylu díky vzniku jakési obecné matematicko akademické tradici a vědecké kultuře nás vede k názoru, že dojde i ke změnám ve školství. Do popředí se dostanou alternativní způsoby vyuky s důrazem na samostatnou tvořivost s minimem memorování. Hlavní důraz bude kladen na schopnost efektivně vyhledávat potřebné informace k vyřešení problému. K popisu fyzikálních jevů se bude dostávat většího podílu informatice a tím potažmo simulačním systémům, které se budou neustále aktualizovat (dnes se něco podobné děje například v meteorologii, kosmologii..). Pravděpodobně dojde ke zkracování akademické výuky, která bude ve finále nahrazována praktickou vyukou s přímým zapojením v kolektivech pracovišť závislých převážně na výsledkových a ekonomických aspektech svého působení.

V poměrně vzdálené budoucnosti, bude představovat rozvoj technologie skladování elektrické energie, o několik řádů výš, nejzásadnější posun v ekonomickém prostředí. Důsledkem bude i jiný pohled na produkci, produktivitu a zaměstnanost. Nebude luxus dávat prioritu udržitelností rozvoje ruku v ruce s účelností a ziskem. Do popředí regulatorních podmínek svobodného podnikání se dostanou převážně environmentálními kritéria. Výše uvedené změny budou mít vliv i na celkový pohled smyslu vzdělávání a víry. V dnešní době díky dlouhodobému a globalizovanému vzdělávání dochází k přehnanému důrazu na zaměstnanost a karieru a tím k nechtěnému potlačování významu rodiny. Dojde k zásadním změnám ve filozofii života. Oblast víry nebude striktně kategorizována do jednotlivých náboženských směrů. Bude docházet k postupnému spojování a sjednocování do metasystémů víry jako takové, které se budou vyznačovat individuálním pohledem na víru samotnou.

Na první pohled by se zdálo, že předchozí tři odstavce jsou příliš futuristické a nesouvisí s elektrodynamikou. Je třeba si však uvědomit, že změny v získávání, skladování a přeměny energie jsou zásadní pro budoucí model společnosti. Stačí si vzpomenout na objevitelskou historii.

Aktuality

1 


Očekáváme publikování experimentální a matematické ukázky, jak dokáže definovaná konstanta učinit věrohodnými falešné teoretické závěry elektrodynamiky a opřít je o relativně velkou množinu experimentálních dat. Bude publikována analýza, proč Sir James Clerk Maxwell udělal fyzikální chybu, když se snažil vytvořit jednoduchý, obecně platný matematický popis elektrodynamiky. V článku bude mj. odhalen "fyzikální šotek" ve Faradayově generátoru, který vytváří falešný dojem, že Lorentzova síla je produktem pohybu vodiče v radiálně homogenním poli.

Mnohé se dozvíte v experimentálních přednáškách v nabídce.


Hnacím motivem ověřování Maxwellových rovnic byla pochybnost, že by generovanou elektrickou intenzitu, ve velké, uzavřené, vodivé smyčce, mohla "zajímat" nějaká změna homogenního indukčního toku někde uprostřed plochy, kterou tato smyčka uzavírá. Fyzikálně podivné na tom pro nás bylo to, že pohyb vodiče v tomto homogenním poli představuje ekvivalentní výsledek, a že tato matematická shoda (Stokesova věta) představuje obecný fyzikální zákon.
Více v sekci "Motivace" pátý odstavec..


Na akademických přednáškách základního kurzu fyziky se dozvíte, že ve vodiči, který se rovnoměrně pohybuje v homogenním magnetickém poli, se indukuje DC napětí (za důkaz je považován Faradayův generátor).
To by ovšem znamenalo, že by takovýto vodič mohl vykonávat práci, aniž by se jeho pohyb zpomalil, pokud bychom dokázali toto napětí využít. V Maxwellových rovnicích se s elektricky neutrálním vodičem zachází stejně, jako by byl ze skleněné trubice naplněné elektrony (Biotův-Savartův-Laplaceův zákon). Popis vzniku elektrické intenzity v elektricky neutrálním vodiči je tedy vysvětlován způsobem, jež vychází z popisu pohybu samostatného elektronu bez vnějšího prostředí vodiče.

Naším výzkumem jsme dospěli k závěru, že je zde zdánlivá experimentální shoda jen díky metodice tvorby fyzikálních konstant, která v sobě zahrnuje fyzikální nepřesnosti. Prokázali jsme, že to co platí pro samostatné elektrony, neplatí ekvivalentně i pro elektrony ve vodiči, který maskuje jejich náboj.


Proč nás zajímá, jak interaguje s okolním magnetickým polem proudovodič a nezajímá nás změna indukčního toku ?

Experimentální důkaz, že se akademická představa nezakládá na reálných datech i odpověď na předchozí otázku najdete v "Ukázce" v druhém odstavci..